Jeden ze šesti vědeckých přístrojů umístěných na kosmické sondě NEAR
Shoemaker byl vypnut. Stalo se tak po tom, co tým mise NEAR detekoval enormní
odběr proudu tímto zařízením.
Během rutinních operací 13. května začal přístroj Near-Infrared
Spectrometer (NIS) z nevysvětlitelných důvodů nadměrně odebírat proud z
palubních zdrojů energie a přestal vysílat data.
Inženýři přístroj vypnuli a začali hledat příčiny závady. Poté 5.
června přístroj opět asi na minutu zapnuli a ukázalo se, že problémy
přetrvávají. Tým NEAR tedy přístroj opět vypnul a snažil se získat o závadě
více informací.
Robert Gold, NEAR Shoemaker manažér přístrojového vybavení sondy za
NASA řekl, že samotná sonda je ve vynikajícím stavu a "ostatní přístroje
na NEAR Shoemakeru pracují velmi dobře."
Přístroj byl určen k mapování minerálního složení povrchu asteroidu
metodou měřením spektra odraženého slunečního záření a svým dílem NIS již k
historickému úspěchu mise přispěl. Svá nejlepší data poslal 13. února, kdy
mapoval minerály na severní polokouli asteroidu za vynikajících světelných
podmínek. Až dosud přístroj získal 58000 "spekter" - či separátních
infračervených čtení - pokrývajících více než 60 procent asteroidu.
"Máme fantastický datový soubor, protože až do tohoto okamžiku
přístroj pracoval perfektně," říká Joseph Veverka, z Cornell University,
který je vedoucím týmu NEAR's Multispectral Imager/NIS. "Máme k analýze
nesmírné množství spekter a ze severní polokoule jsme nashromáždili více dat
než jsme očekávali."
Tyto nashromážděné informace týmu pomohou ve výzkumu jižní polokoule
Erosu, který během několika příštích měsíců pomalu vystoupí ze stínu a
přístroje na sondě budou moci z ní registrovat odražené sluneční světlo.
"Zdá se, že povrch je co se týče spektrálního pohledu, dosti
jednotný," říká Veverka. "Korelací NIS dat se severní polokoule spolu
s daty, které pořizují přístroj Multispectral Imager [digitalní kamera] a
X-ray/Gamma-Ray spektrometry (které detekují povrchové prvky) budeme schopni
odpovědět na zbývající otázky týkající se toho, jak se liší jižní polární
oblasti od těch, které jsme již viděli."
Čtyři měsíce po okamžiku, kdy se sonda NEAR Shoemaker stala první
sondou umístěnou na oběžné dráze kolem asteroidu, sonda operuje ve vzdálenosti
136 milionů kilometrů od Země, nachází se ve výšce 50 km nad povrchem asteroidu
a obíhá kolem Erosu rychlostí 11 km/h. Od 7. července se opět začne sonda
přibližovat k povrchu Erosu a to během 10 dnů se přiblíží na 35 km.
Sonda NEAR Shoemaker také na palubě nese přístroj Laser Rangefinder,
který určuje přesný tvar planetky a také Magnetometr, vyhledávající magnetické
pole. Roční mise končí v únoru 2001.
(podle informací
JHUAPL z 7. 6. 2000 přeložil DH)