SONDA MARS GLOBAL SURVEYOR A AEROBRAKEING


Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC
Diane Ainsworth, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA


Sonda Mars Global Surveyor bezpecne a uspesne provedl aerobrake na konecnou drahu kolem Marsu. Bylo vsak zjisteno, ze jeden ze slunecnich panelu neni plne funkcni.Manevry by mely vest k pokusu, aby ridici tym sondy byl schopen menit drahu sondy na zacatku dvoulete periody vedeckych operaci.

"Po peclive analyze situace bylo konstatovano, ze slunecni panel na sonde Mars Global Surveyor, ktery neni plne funkcni je velmi malym rizikem pro misi," rika Glenn E. Cunningham, manager projektu Mars Global Surveyor v NASA JPL, Pasadena, USA.

Rozhodnuti leteckeho tymu NASA v JPL a jejich partneru v Lockheed Martin Astronautics bylo ucineno po analyze nekolika mesicnich dat ze sondy, simulaci provedene pocitacem na Zemi a seriii velmi drobnych manevru sondy, ktere byly provedeny v lednu a unoru a charakterizuji tuto situaci.

"Diky vcasnemu zahajeni manevru, ktere nam davaji vyhodnou drahu nemusime provadet aerobrakeing uvnitr atmosfery Marsu tak rychle, jak se puvodne planovalo k dosazeni mapovaci drahy a ktera bude redukovana topenim solarnich panelu behem dostupneho klesani," vysvetluje Cunninghan. Slunecni panel, o ktery tu jde, je jeden ze dvou kridel, ktere byly rozvinuty kratce po vypusteni sondy 7. listopadu 1996.

Data tvrdi, ze kousek kovu nazvany "tlumenou zbrani", ktery je casti slunecniho souboru se pravdepodobne uvolnil jiz po prvnim dnu letu a zpusobil poskozeni panelu.

Aerobraking byl poprve testovan posledni den mise Magellan k Venusi v rijnu 1994. Technika je zlepsenim metody brzdeni (braking), ktera dovolila sondam dopravovat mene paliva k planetam a moci tak vyuzit "tazeni" se v atmosfere planety a sestupovani po draze s malym sklonem.

Mars Global Surveyor vyuzije aerobrakeingu mnohem vice nez se uzilo na kruhove draze Magellanu. Slunecni kridla davaji nejvice plochy, kterou se bude sonda zpomalovat o vice nez 2.7 mile za hodinu behem ctyrmesicni faze. Draha sondy kolem Marsu se bude zmensovat z pocatecni vysoke elipsoidalni drahy (oblet za 45 hod) k skoro kruhove draze s periodou vice nez dve hodiny.

Mars Global Surveyor pokracuje v plneni leteckych ukolu na ceste k rude planete. Treti velmi maly korekcni manevr drahy byl proveden 21. dubna 1997. Mars Global Surveyor je prvni mise v programu robotickeho vyzkumu Marsu, ktery vede JPL.