25. prosince 1995 oznamil objev komety, ktera dostala oznaceni
C/1995 Y1
(HYAKUTAKE). Tato kometa byla v dosahu mensich pristroju a pomoci
CCD kamery ST-7 (+ 80-mm f/4 objektiv) jsme ji pozorovali take na
Hvezdarne a planetariu Mikulase Kopernika v Brne.
1996 UT R.A. (2000) Decl. m1 Pozorovatel led. 30.826 14 31.2 -24 55 11.0 Hyakutake 31.74632 14 32 03.65 -24 56 00.7 Kojima 31.74872 14 32 03.87 -24 56 00.9 11.9 Ikari 31.75363 14 32 03.94 -24 56 01.0 Kojima 31.75710 14 32 04.18 -24 56 00.4 11.7 " 31.75712 14 32 04.24 -24 56 01.2 12.0 Ikari 1.11706 14 32 21.41 -24 56 09.2 Tichy 1.12694 14 32 21.90 -24 56 08.9 " 1.12980 14 32 22.05 -24 56 09.2 " 1.21501 14 32 26.06 -24 56 11.5 Sarounova 1.21716 14 32 26.14 -24 56 11.2 " 1.22469 14 32 26.47 -24 56 11.4 " 1.69999 14 32 49.33 -24 56 13.6 Garradd 1.70887 14 32 49.77 -24 56 13.6 " 1.71928 14 32 50.33 -24 56 18.2 11.3 Ikari 1.72758 14 32 50.80 -24 56 18.2 11.4 " 2.10476 14 33 08.70 -24 56 23.6 Tichy 2.10781 14 33 08.89 -24 56 23.9 " 2.20916 14 33 13.55 -24 56 24.6 Sarounova 2.22522 14 33 14.29 -24 56 24.5 " 2.68943 14 33 36.52 -24 56 27.0 Kojima 2.71078 14 33 37.63 -24 56 28.1 " 2.72826 14 33 38.28 -24 56 22.9 Garradd 2.72956 14 33 38.34 -24 56 22.8 " 2.73933 14 33 38.89 -24 56 27.0 Kobayashi 2.74429 14 33 39.13 -24 56 27.2 " 2.75343 14 33 39.56 -24 56 27.0 11.1 Ikari 2.77142 14 33 40.39 -24 56 27.2 11.1 " 3.72161 14 34 25.19 -24 56 24.8 Asami 3.72933 14 34 25.62 -24 56 19.5 Garradd 3.73095 14 34 25.70 -24 56 19.6 " 3.73571 14 34 25.84 -24 56 24.8 Asami 3.77569 14 34 27.66 -24 56 25.2 Kojima 3.78652 14 34 28.18 -24 56 24.6 "Y. Hyakutake (Hayato-machi, Aira-gun, Kagoshima-ken). 25x150 binokular. Kometa difuzni s centralni kondenzaci. Prumer komy asi 2'.5.
Behem nejvetsiho priblizeni byl prumer jeji komy 0.5-1 stupen, jasnost tedy byla rozlozena do pomerne velke plochy (vetsi nebo srovnatelne se zdanlivym prumerem Mesice), presto by vsak byla snadno viditelna pouhym okem jako velka mlhava skvrna s vyraznou kondenzaci ke stredu.
V MPEC 1996-C06 z 10.2.1996 jiz pro kometu vysla zpresnena efemerida. Je
potesitelne, ze jsme k jejimu urceni prispeli take svou troskou my v
Brne. Zejmena Filp Hroch (student KTFA), ktery mereni zpracovaval
programem MIDAS na pracovni stanici INDY. D. Hanzl (KTFA) a R. Novak
(student KTFA) porizovali CCD snimky a provedli jejich zakladni redukci.
Zde je originalni MPEC:
M.P.E.C. 1996-C06 Issued 1996 Feb. 10, 22:35 UT The Minor Planet Electronic Circulars contain information on unusual minor planets and routine data on comets. They are published on behalf of Commission 20 of the International Astronomical Union by the Minor Planet Center, Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, MA 02138, U.S.A. BMARSDEN@CFA.HARVARD.EDU or GWILLIAMS@CFA.HARVARD.EDU COMET C/1996 B2 (HYAKUTAKE) Observations: CJ96B020 1996 01 01.83364 14 06 00.31 -23 57 29.6 13.3 T 862 CJ96B020 1996 01 01.83727 14 06 00.70 -23 57 32.2 862 CJ96B020 C1996 02 07.20274 14 37 05.99 -24 54 44.1 616 CJ96B020 C1996 02 07.21439 14 37 06.50 -24 54 43.7 616 CJ96B020 C1996 02 07.21862 14 37 06.67 -24 54 43.7 616 CJ96B020 C1996 02 07.66929 14 37 27.44 -24 54 12.3 422 CJ96B020 C1996 02 07.67023 14 37 27.48 -24 54 12.5 422 CJ96B020 C1996 02 07.67099 14 37 27.51 -24 54 12.3 422 CJ96B020 C1996 02 07.72386 14 37 29.81 -24 54 09.8 422 CJ96B020 C1996 02 07.72463 14 37 29.84 -24 54 09.7 422 CJ96B020 C1996 02 07.72555 14 37 29.89 -24 54 09.6 422 CJ96B020 C1996 02 07.72613 14 37 29.92 -24 54 09.6 422 CJ96B020 C1996 02 07.73457 14 37 30.29 -24 54 15.0 897 CJ96B020 C1996 02 07.74100 14 37 30.58 -24 54 14.3 897 CJ96B020 C1996 02 07.74792 14 37 30.85 -24 54 15.0 897 CJ96B020 C1996 02 07.75343 14 37 31.05 -24 54 13.7 897 CJ96B020 C1996 02 07.77257 14 37 31.97 -24 54 12.0 896 CJ96B020 C1996 02 07.77569 14 37 32.15 -24 54 11.7 896 CJ96B020 C1996 02 07.77917 14 37 32.23 -24 54 11.8 896 CJ96B020 C1996 02 08.19285 14 37 50.65 -24 53 46.7 11.4 T 540 CJ96B020 C1996 02 08.19454 14 37 50.83 -24 53 47.3 11.1 T 540 CJ96B020 C1996 02 08.19587 14 37 50.86 -24 53 47.5 11.2 T 540 CJ96B020 C1996 02 09.17531 14 38 34.95 -24 52 32.7 950 CJ96B020 C1996 02 09.18174 14 38 35.22 -24 52 32.2 950 CJ96B020 C1996 02 09.18792 14 38 35.48 -24 52 31.8 950 CJ96B020 C1996 02 09.19422 14 38 35.75 -24 52 31.3 950 CJ96B020 C1996 02 09.21172 14 38 36.49 -24 52 29.9 950 CJ96B020 C1996 02 09.41306 14 38 45.58 -24 52 14.2 711 CJ96B020 C1996 02 09.41644 14 38 45.71 -24 52 13.9 711 CJ96B020 C1996 02 10.06442 14 39 14.31 -24 51 17.0 118 CJ96B020 C1996 02 10.06976 14 39 14.55 -24 51 16.7 118 CJ96B020 C1996 02 10.07521 14 39 14.82 -24 51 16.3 118 CJ96B020 C1996 02 10.08071 14 39 15.08 -24 51 15.2 046 CJ96B020 C1996 02 10.08133 14 39 15.00 -24 51 15.5 11.8 T 118 CJ96B020 C1996 02 10.08233 14 39 15.14 -24 51 14.7 046 CJ96B020 C1996 02 10.08314 14 39 15.16 -24 51 14.8 046 CJ96B020 C1996 02 10.45924 14 39 31.65 -24 50 37.4 711 CJ96B020 C1996 02 10.46230 14 39 31.78 -24 50 37.0 711 Observer details: 046 Klet. Observers J. Ticha, M. Tichy, Z. Moravec. 0.57-m f/5.2 reflector. 118 Modra. Observers A. Galad, A. Pravda. 0.6-m f/5.5 reflector. 422 Loomberah. Observer G. J. Garradd. 0.25-m f/4.1 reflector. 540 Linz. Observers E. Mayer, E. Obermair, H. Raab. 0.3-m f/5.2 Schmidt-Cassegrain. 616 Brno. Observers D. Hanzl, R. Novak. 0.40-m f/4.4 reflector. Long. = 16.5883, rho cos phi' = 0.65465, rho sin phi' = +0.75346. 711 McDonald. Observer A. L. Whipple. 0.76-m reflector. 862 Saku. Observer K. Takamizawa. Measurer A. Sugie. 0.10-m f/4.0 patrol camera. Prediscovery observations. 896 Yatsugatake. Observer Y. Kushida. 0.40-m f/4.1 reflector. 897 Chiyoda. Observer T. Kojima. 0.25-m f/6.0 reflector. 950 La Palma. Observer D. Pollacco. Measurer A. Fitzsimmons. 2.5-m Isaac Newton reflector. Orbital elements: C/1996 B2 (Hyakutake) T 1996 May 1.41087 TT Marsden q 0.2301957 (2000.0) P Q Peri. 130.17807 +0.57751436 +0.80823672 Node 188.06079 +0.23067112 -0.02639685 e 1.0 Incl. 124.88607 +0.78311429 -0.58826576 >From 155 observations 1996 Jan. 1-Feb. 10. Ephemeris: C/1996 B2 (Hyakutake) Date TT R. A. (2000) Decl. Delta r Elong. Phase m1 1996 02 07 14 36.95 -24 54.8 1.592 1.914 92.9 31.0 9.3 1996 02 09 14 38.45 -24 52.7 1.525 1.881 94.5 31.5 9.2 1996 02 11 14 39.92 -24 49.6 1.458 1.847 96.2 32.1 9.0 1996 02 13 14 41.35 -24 45.3 1.391 1.814 98.0 32.6 8.8 1996 02 15 14 42.75 -24 39.6 1.324 1.780 99.7 33.2 8.6 1996 02 17 14 44.10 -24 32.4 1.256 1.746 101.4 33.7 8.4 1996 02 19 14 45.41 -24 23.4 1.189 1.711 103.2 34.2 8.2 1996 02 21 14 46.67 -24 12.3 1.122 1.676 105.0 34.7 8.0 1996 02 23 14 47.88 -23 58.7 1.054 1.641 106.8 35.2 7.8 1996 02 25 14 49.03 -23 42.2 0.987 1.606 108.6 35.7 7.5 1996 02 27 14 50.11 -23 22.1 0.920 1.570 110.5 36.2 7.3 1996 02 29 14 51.13 -22 57.7 0.853 1.534 112.4 36.6 7.0 1996 03 02 14 52.08 -22 27.8 0.786 1.498 114.4 37.1 6.7 1996 03 04 14 52.94 -21 51.2 0.719 1.461 116.4 37.4 6.4 1996 03 06 14 53.71 -21 05.8 0.653 1.424 118.5 37.8 6.1 1996 03 08 14 54.36 -20 08.7 0.586 1.386 120.6 38.0 5.8 1996 03 10 14 54.89 -18 55.7 0.520 1.348 122.9 38.2 5.4 1996 03 12 14 55.25 -17 20.1 0.455 1.310 125.3 38.3 5.0 1996 03 14 14 55.41 -15 11.0 0.390 1.271 127.9 38.1 4.5 1996 03 16 14 55.27 -12 09.4 0.326 1.232 130.6 37.8 4.0 1996 03 18 14 54.70 -07 39.0 0.263 1.192 133.6 37.2 3.4 1996 03 20 14 53.39 -00 24.5 0.203 1.152 136.4 36.6 2.7 1996 03 22 14 50.61 +12 23.9 0.150 1.111 137.2 37.6 1.8 1996 03 24 14 43.68 +36 23.2 0.111 1.070 128.5 46.8 1.0 1996 03 26 14 11.5 +71 48.3 0.104 1.028 103.8 70.5 0.7 1996 03 28 04 05.6 +78 49.1 0.135 0.985 80.5 91.7 1.1 1996 03 30 03 21.98 +63 31.9 0.185 0.942 66.9 102.7 1.6 1996 04 01 03 13.58 +54 56.3 0.243 0.898 58.8 107.9 2.0 1996 04 03 03 09.73 +49 38.8 0.304 0.853 53.2 110.3 2.2 1996 04 05 03 07.24 +46 04.3 0.366 0.808 48.8 111.3 2.4 1996 04 07 03 05.25 +43 28.1 0.429 0.762 45.1 111.3 2.5 1996 04 09 03 03.41 +41 26.8 0.493 0.715 41.9 110.7 2.5 1996 04 11 03 01.57 +39 47.2 0.558 0.667 38.8 109.5 2.5 1996 04 13 02 59.61 +38 21.0 0.623 0.618 35.9 107.8 2.4 1996 04 15 02 57.46 +37 02.5 0.688 0.569 33.1 105.5 2.2 1996 04 17 02 55.04 +35 47.4 0.754 0.519 30.3 102.6 2.0 1996 04 19 02 52.30 +34 31.8 0.820 0.468 27.4 98.8 1.8 1996 04 21 02 49.18 +33 12.0 0.886 0.418 24.5 93.9 1.4 1996 04 23 02 45.62 +31 43.8 0.952 0.368 21.4 87.5 1.0 1996 04 25 02 41.57 +30 01.8 1.018 0.320 18.2 78.8 0.6 1996 04 27 02 37.08 +27 59.6 1.081 0.278 14.7 67.2 0.1 Provided the prediscovery measurements can be relied on to arcsecond accuracy, the ephemeris uncertainty around the comet's approach to the earth is at most a few tenths of a degree, the main source of error being in the orbital eccentricity, which is clearly very close to unity. Brian G. Marsden (C) Copyright 1996 MPC M.P.E.C. 1996-C06
Epocha = 1996 dub. 27.0 TT T = 1996 kve. 1.4025 TT omega = 130.1925 e = 0.999846 Omega = 188.0514 2000.0 q = 0.230123 AU i = 124.9016
1996 TT alfa (2000) delta Delta r Elong. Faze m1 bre.13 14 55.36 -16 20.4 0.422 1.290 126.6 38.2 4.7 14 14 55.40 -15 10.7 0.389 1.271 127.9 38.1 4.5 15 14 55.38 -13 48.0 0.357 1.251 129.2 38.0 4.2 16 14 55.26 -12 08.8 0.325 1.232 130.6 37.8 4.0 17 14 55.04 -10 07.9 0.294 1.212 132.1 37.5 3.7 18 14 54.69 - 7 38.0 0.263 1.192 133.6 37.2 3.4 19 14 54.16 - 4 28.2 0.232 1.172 135.1 36.9 3.0 20 14 53.38 - 0 22.4 0.203 1.152 136.4 36.6 2.7
Draha teto komety naznacuje, ze v breznu, dubnu a kvetnu letosniho roku bude telesem velmi jasnym. Periheliova vzdalenost komety je pouze 0.23 AU a timto bodem projde 1. kvetna. Nejblize Zemi se kometa bude nachazet 25. brezna (0.10 AU). Pred pruchodem periheliem bude C/1996 B2 nejlepe pozorovatelna na severni polokouli, zejmena v breznu, kdy bude cirkumpolarni a jeji deklinace dosahne az +84 stupnu. V tomto case muze mit az 1 mag. Bude pomerne velka. Temer jiste prumer komy dosahne vice nez pul stupne a mozna ze i stupen nebo vice (zejmena, jestlize kometa ma slabou vnejsi komu). Proto kometa bude pouhym okem s nejvetsi pravdepodobnosti vypadat jako kondenzovana skvrna (snad podobne jako kometa z r. 1983 IRAS-Araki-Alcock, ale pravdepodobne mnohem vice kondenzovana a mensi). V teto dobe se bude pohybovat z ranni na vecerni oblohu.
V dobe pred nejtesnejsim pruchodem kolem Zeme bude ohon pomerne kratky (pozorovana delka jen asi 40% predpokladaneho ohonu, ktery miri smerem od Slunce). Pote co C/1996 B2 projde kolem Zeme zdanlive zkraceni ohonu se jiz neuplatni a v teto male vzdalenosti je realna sance, ze uvidime velmi dlouhy ohon (desitky stupnu). Poprve bychom jej meli spatrit mezi 22. breznem az 31. breznem. Je otazka: Bude ohon viditelny? Ve srovnani s tim, kdy se kometa pohybovala pred periheliem ohon(y) budou spatne vyvinute. Jestlize kometa bude nejake ohony mit, budou asi slabe. Zejmena to plati pro ohon plynovy, protoze na plynove emise je oko mnohem mene citlive. Je mozne, ze pouhym okem nebo binokularem pozorovatele uvidi v oblastech s temnou oblohou (take bez ruseni Mesicem) dlouhy a slaby ohon. Jestlize uvazime kometu Levy jako priklad, je mozne ze ohon bude mit delku az 20 - 40 stupnu. (Pro ty, kdo si mysli, ze tak dlouhy a slaby ohon neni mozny, prectete si udaje o komete 1P/Halley, jak vypadala koncem dubna 1986. Halleyova kometa tehdy mela velmi slaby ohon 30 stupnu dlouhy). Jasny ohon pravdepodobne spatrime az ze vzdalenejsiho mista. Pro mnoho pozorovatelu, zejmena pro ty, kteri budou pozorovat z mest, bude kometa stale jako rozmazana skvrna s velmi kratkym nebo zadnym ohonem.
Jak bude kometa odletat od Zeme a blizit se ke Slunci, zdanlive zkraceni ohonu se jiz neuplatni. Velikost ohonu bude zavisla na zmene vzdalenosti Zeme-kometa tak, ze ohon se pocatkem dubna prudce zkrati. Po pruchodu periheliem se kometa stane kondenzovanejsi - bude vice podobna hvezde. Jak bude vyrazna, bude zaviset jednak na jasnosti komy a mnozstvi uvolnovaneho prachu. Lidske oko je nejcitlivejsi na odrazene svetlo od prachu. Aby byl ohon co nejjasnejsi, je zrejme, ze kometa musi produkovat co nejvetsi mnozstvi prachu. Vzpominate na kometu P/Halley v roce 1986? Prachovy ohon Halleyovy komety byl relativne slaby a vetsina pozorovatelu byla zklamana. Je mozne, ze koncem dubna se ohon C/1996 B2 stane opet docela dlouhy (viz take predpoved delky ohonu od A. Kammerara). Behem nekolika dnu kolem perihelia se ohon stane opet velmi rychle zdanlive zkraceny (vice jak o 60%) tak, jak kometa proleti kolem Slunce. Nejkratsi bude ohon asi v obdobi perihelia. V tom case bude Mesic v uplnku (i kdyz na opacne strane oblohy) a vice nez on, bude pozorovatelum prekazet soumrak. V nekolika poslednich dubnovych dnech kometa zmizi ve slunecnich paprscich.
Pozorovatelnost komety po pruchodu periheliem je vyhradne zalezitosti jizni polokoule. Vyvoj ohonu dosahne maxima pravdepodobne asi mesic pred periheliem. Zdanlive zkraceni ohonu se bude v pulce kvetna zmensovat. Tyto dva efekty budou mit vliv na prudke prodluzovani ohonu. Od tohoto bodu jiz nejsem ochotny se dale zabyvat spekulaci jak ohon bude dlouhy. I kdyz kometa bude vice nez 1 AU od Zeme, je velmi nepravdepodobne ze bychom mohli videt velmi dlouhy ohon. Pro pozorovatele na nize polozenych mistech jizni polokoule bude kometa velmi rychle slabnout. Z dosahu viditelnosti pouhym okem se pravdepodobne ztrati pocatkem cervna.
Jak bude kometa skutecne jasna, bude zaviset od rychlosti, jak se bude
zjasnovat. Mnozi z vas si vzpominate na kometu Austin z r. 1990, u ktere
se predpokladalo, ze dosahne 0 magnitudy a ve skutecnosti mela jen 4.5 mag.
Domnivame se, ze maximum jasnosti bude mezi 0 a +2 mag nekdy koncem brezna a
-1.5 az 2.0 v periheliu."
Bohuzel nemam kopii sve vlastni zpravy, kterou jsem poslal do S&T, ale v podstate jsem tam psal, ze v dobe, kdy se kometa bude pohybovat nejblize Zemi bude dosti silne kondenzovana a bude mit vysokou povrchovou jasnost (na rozdil od I-A-A). V dalekohledech bude v blizkosti jadra mozne zretelne pozorovat strukturu jetu. Co se tyce ohonu, ocekavam, ze bude mit pravdepodobne ohon typu I, ktery ac bude slaby, bude dosahovat delky az 25 stupnu, ale neni vylouceno, ze by jeho delka mohla byt i 50 stupnu. Jestlize by kometa mela "dlouhy" ohon, pak asi jen po kratkou dobu, ktera bude omezena podminkami pruletu. Co se tyce prachoveho ohonu, domnivame se, ze by mel byt trochu kratsi, ale s priblizne stejne nizkou povrchovou jasnosti.
Udelal jsem take predpoved, ze by kometa mohla byt viditelna v dalekohledech i ve dne, zejmena ve dvou pripadech, kdy bude prochazet periheliem (kdyz bude do perihelia priletat a kdyz bude z nej odletat). V te dobe by mela dosahnout celkove jasnosti kolem 0 az -1 mag. Tato moznost pozorovatelnosti je pro me nejzajimavejsi.
Vsechny tyto predpovedi jsou v mem pripade delany v dobe, kdy jsem kometu
na vlastni oci jeste nevidel. Tuto zimu u nas prevladalo stale zatazeno a
ja jsem jeste nemel jedinou prilezitost se na kometu C/1996 B2 podivat.
I kdyz vizualni popis od jinych pozorovatelu naznacuje, ze je to skutecne
jasna, dobre vyvinuta kometa a nejedna se o zadne "vzplanuti" nebo
objekt typu Kohoutek."
V dalsich dnech bychom meli pozorovat jeho rychle prodluzovani, jednak proto, ze se bude mene uplatnovat efekt perspektivniho zkraceni a take proto, ze se kometa k nam blizi. Maximalni delka by mela byt kolem 27. brezna. Pro tyto dny predpovidam, ze by ohon mel mit vizualni delku asi 20o. Ohon srovnatelne delky by se mel ukazat v obdobi mezi 25. a 28. breznem. Nebude vsak prilis napadny. Se zvetsujici se vzdalenosti komety od Zeme, se bude delka ohonu zmensovat a minima dosahne kolem 12o asi 5. 1. dubna. Po tomto datu se bude opet prodluzovat a bude vzrustat jeho jasnost. Druhe maximum delky by melo nastat 25/26. dubna. V dalsich dnech by se mel opet prudce zkracovat, jednak kvuli efektu zkresleni delky a take kvuli vzrustajici vzdalenosti komety od nas.
Podle meho vztahu vychazi nasledujici delky ohonu (pro 0h UT): 04-15 UT: 17o, 04-20: 26o, 04-25: 35o, 04-30: 20o,05-5: 14o, 05-10: 13o, 05-15: 9o, 05-20: 6o.
Predpoved ma tri zakladni omezeni: Prvni je, ze vztah popisuje prumerny (!) vyvoj delky ohonu komety. Jestlize kometa Hyakutake bude vykazovat vysokou aktivitu nebo dokonce dojde k jejimu rozlomeni na vice casti, bude ohon mnohem delsi. Na druhe strane, jestlize aktivita bude nizka, bude ohon kratsi.
Druhe omezeni je to, ze vztah je zavisly na vyvoji jasnosti. Vyse uvedene hodnoty jsou pocitany podle parametru m0 = 5.5 a n=4 (zanedbavajic pravdepodobne vetsi m0 a mensi n po pruchodu periheliem. Predpokladame ze v teto dobe tyto hodnoty budou rozdilne). Opet, jestlize kometa bude mit jiny vyvoj jasnosti, bude delka ohonu odlisna od hodnot vyse uvedenych.
Treti omezeni. Muj vztah byl dobre otestovan pro vzdalenosti do 0.35 AU. Protoze se zde jedna o exponencialni zavislost, muze pro vzdalenosti mezi 0.3 a 0.2 AU platit vztah jiny (navrhoval bych parabolu). Kometa Hyakutake ale od 26. dubna do 7. kvetna bude ve vzdalenosti od Slunce mensi nez 0.3 AU. Pro tyto dny tedy muj vztah nebyl otestovan ani na jedinem pozorovani nejake nedavne komety.
Tedy zaverem je mozne rici, ze nejlepsi pozorovaci podminky budou mit pozorovatele severni polokoule, kteri se nachazi na 40-60 stupnich sirky (zejmena ve dnech nejtesnejsiho priblizeni komety). Pozorovatele na jizni polokouli kometu na stredne tmave obloze nebudou moci pred 7. kvetnem pozorovat vubec. Potom se ohon zkrati asi na tretinu a tak zustane az do konce dubna. Pouze rozstepeni jadra by vedlo ke zvyseni absolutni jasnosti o nejmene 3.5 mag a ohon by dosahl srovnatelne delky jako v obdobi pred periheliem."
Celkove (vizualni) odhady jasnosti a prumery komy: Unor 24.46 UT, 6.6, 18' (C. S. Morris, Lockwood Valley, CA, 10x50 binokular; 30' ohon v p.a. 278 deg); 25.52, 6.9, 12' (R. Keen, Mt. Thorodin, CO, 7x50 binokular); 26.186, 7.4 (K. Hornoch, Lelekovice, CZ, prumer 4', 0.20-m reflektor); 27.15, 6.7, asi 22' (H. Mikuz, Ljubljana, Slovinsko, 0.20-m reflektor + CCD + V filtr; slaby, difuzni ohon, asi 1 stupen dlouhy v p.a. priblizne 290 stupnu); 28.18, 6.4, -- (J. D. Shanklin, Minera, Wales, 7x50 binokular; ohon 1.8 stupne v p.a. 305 stupnu); 29.37, 6.1, 15' (G. W. Kronk, Troy, IL, 20x80 binokular); brezen 2.134, 6.0 (Hornoch, 10', ohon 0.5o, DC= 3-4, binokular 10x80); 3.172, 5.8 (Hornoch, 10', DC=3-4, binokular 10x80).