Svou jednoroční vesmírnou pouť včera završila kosmická
sonda NASA přistáním na povrchu planetky. Úspěšné přistání NEARu bylo
potvrzeno, když v řídícím středisku přijali signál od sondy, ležící na
povrchu tělesa ve vzdálenosti 314 milionů km od Země.
„Jsem velmi šťastný, že vám mohu
oznámit, že sonda přistála na povrchu Erosu. Stále od sondy přijímáme určitý
signál, což svědčí o tom, že NEAR i po přistání na povrchu stále vysílá. Je to
poprvé v historii, kdy je kosmická sonda na povrchu planetky,“ prohlásil
Robert Farquhar, NEAR mission director,
The Johns Hopkins University Applied Physics (APL) Laboratory in Laurel,
Maryland.
Ještě předtím, než se sonda
NEAR-Shoemaker dotknula prvních balvanů na povrchu, vyslala naprosto perfektně
čisté a detailní snímky asteroidu. Samotní vědci ještě v pondělí odpoledně
ani nedoufali, že sonda za $225 milionů dopad přežije, protože byla navržena ke
studiu Erosu z oběžné dráhy a ne k přistání na povrchu.
Přípravy na manévr začaly
v neděli večer ( 11.2. ve
22:00 ). Proběhl přenos dat ze Země na sondu a připravil ji tak k autonomnímu
režimu snížení oběžné dráhy a následného přistání. Čas letu signálu od sondy
k Zemi byl 17min 34sec.
Pondělní odpoledne začalo natočením sondy (14:13 ) tak, aby
se mohl zapálit brzdící motor. Celkem
bylo plánováno 5 brzdících impulsu. O hodinu později (15:13) následoval první
brzdící impuls (20sec) diky kterému se snížila dráha z 36 km na 5 km nad
povrchem, rychlost sondy na začátku manévru byla 36 km/h. Tímto se rovněž kalibroval
tah motoru.
Manévr
proběhl na slepo, sondě byl vypnut autopilot aby se neopakovala situace z roku
1998, kdy se při prvním příletu k Erosu (20.12.1998) sonda vypojila a tím se
vypnul i motor. To znamenalo, že se tělesa minula a až po znovunavázání spojení
22.12.1998, opravě chyby v SW a novém impulsu 4.1.1999 se NEAR mohl opět
14.2.2000 přiblížit a úspěšně zaparkovat na oběžné dráze kolem planetky.
O dvě minuty později se sonda již zase nacházela ve stavu
zapnutém a natočila se anténou k Zemi, její signál přijímá stanice v Madridu.
Od 15:57 sonda pořizovala a vysílá poslední snímky pro optickou navigaci, které
na Zemi analyzuje tým navigátorů.
Následně převzalo řízení Goldstone (17:45), NEAR se natočil
(bez ztráty signálu) v ose antény a
připravil na druhý brzdící impuls ( 18:58) v délce 3 minut. Těsně před druhým impulsem bylo zahájeno
nepřetržité vědecké snímkování (2-3 snímky za minutu - podle expoziční doby).
Po druhém impulsu byl zapnut laserový výškoměr a v 19:13 se
po úpravě dráhy ve výšce asi 5 km zahájil dalším impulsem třetí manévr, díky
kterému se za 5min a 12 sec sonda dostala na dráhu 2,6 km nad povrchem a 19:29
proběhl nejdelší brzdící impuls - 6min a 11sec, sonda se nacházela asi 900 m
nad povrchem. Poslední brždění proběhlo
v 19:40 ( impuls o délce trvání 4min 14
sec) ve výšce asi 400 m nad povrchem. V 19:45 je sonda ve výšce 70m, impuls
končí.
Krátce po 21:04 středoevropského času sonda NEAR přistála
na prachovém a hornatém povrchu Erosu. Přistání, trochu tvrdé, protože
NEAR nebyl vybaven obvyklými airbagy, proběhlo rychlostí asi 10km/h.
Snímkování
Erose a další měření budou postupně vyhodnocovány, k disposici je 3D mapa tělesa
( díky 11 mil. laserovým impulsům) a od X a gama spektrometru se do roka
očekává vyhodnocení chemického složení. Z hlediska kosmonautiky sonda poprvé se
dokázala pohybovat nad nepravidelným tělesem s gravitací rovnou 1/1000 pozemské
a úspěšně na něm přistát.
Dosavadní výsledky ukazují, že se jedná o těleso
odpovídající složením chondritům, dosavadní detailní snímky ukazují malé
krátery a prohlubně s hladkými plochými dny, po úbočích se sype jemný zrnitý
materiál, který na dnech kráterů tvoří "jezírka", kolem velkých
balvanů leží drobnější materiál jakoby odpadl z jejich povrchu, rýhy kolem
sedla Himeros vypadají jako obrovské pukliny vzniklé po srážce.
(podle informací CNN, space.com a diskuse SMPH z 12. 2. 2001
připravil DH)