(CNN) -- Kosmická sonda Cassini, která používá plutonium k výrobě energie prolétla minulé úterý v bezpečné vzdálenosti 1171 km od okraje Země. Tím získala dostatečnou rychlost pro svou dlouhou cestu k Saturnu. Bezpečný průlet sondy kolem Země rozptýlil obavy z nukleární nehody během této mise.

Nejdražší nepilotovaná kosmická sonda NASA prolétla v rámci tří kilometrů od plánované trajektorie a pouze o sedm desetin sekundy později než se plánovalo.
Všechny tyto odchylky jsou v přijatelné chybové toleranci.

"Bylo to přímo učebnicové," řekl Bob Mitchell, manažér programu Cassini z NASA Jet Propulsion Laboratory. Sonda prolétla nad Easterkými a Pitcairnskými ostrovy v jihovýchodní částí Pacifického oceánu.

Pro napájení přístrojů na sondě Cassini se používá plutonium umístěné v pouzdře na palubě sondy. Anti-nukleární aktivisté prohlásili, že budou protestovat proti jakékoli další misi, která bude používat radioaktivní materiál.

Aktivisté se obávali, že případná nehoda při úterním průletu sondy Cassini nebo během startu, který se odehrál téměř před dvěma lety by mohla způsobit déšť kusů radioaktivního materiálu na Zemi. NASA prohlásila, že riziko je extrémně nízké a vědecká prospěšnost mise velmi vysoká.

Start sondy v říjnu 1997 na Cape Canaveral proběhl bez problémů a podle NASA bylo riziko kolize při průletu menší než 1:1000000. "Faktem je, že i vesmírná technologie může selhat," řekl Bruce Gagnon z Global Network Against Weapons a Nuclear Power in Space. "A pokud sondy s nukleárním materiálem startují opakovaně, vzrůstá i pravděpodobnost nějaké nehody."

Robotizovaná kosmická sonda dosáhla nejtěsnějšího bodu v jihozápadní části Pacifického oceánu v očekávaném čase v 8:28 večer. Nejtěsnější bod průletu sondy byl 110 krát výše než běžně létají trysková letadla.

Postupnými "šťouchy", které sonda dostala během dvou předchozích těsných průletů kolem Venuše a nadcházejícího průletu kolem Jupitera v prosinci 2000 bude vše připraveno na cestu k Saturnu, který se nachází asi 1300 milionů km od Země.

Kolem Země Cassini prolétla rychlostí asi 56000 km/h a po jejím průletu její rychlost vzrostla o 5.5 km/s (20000 km/h).
Gravitaci planet již NASA použila poprvé při letech kosmických sond v roce 1973. Kosmická sonda Galileo zaměřená na výzkum Jupiteru má také plutoniový zdroj energie. Koncem roku 1990 také prolétla kolem Země a v mnohem těsnější vzdálenosti.