ZTRACENÉ SVĚTY

WASHINGTON (Reuters) -- Vědci ve středu 30. 6. oznámili, že planety zemského typu, které byly vyvrženy z naší ranné sluneční soustavy mohou být dostatečně teplé a vlhké pro udržení života.

Dokonce i bez Slunce, které planetu ohřívá mohou tyto interstelární tělesa - kosmičtí emigranti - být zabaleni do hustých vodíkových atmosfér, které mohou zadržovat teplo, generované přírodní radioaktivitou planety. David Stevenson tuto teorii popsal v časopise Nature.

"U těchto planet je celkové ochlazování kompenzováno mírným ohřevem," řekl Stevenson v telefonním interview z California Institute of Technology, Pasadena.
"Oteplování mohlo u těchto planet být nastartováno procesy při formaci sluneční soustavy."

Po desetiletí astronomové pracovali na teoriích takových planet - exulantů, které mohou existovat v interstelárním prostoru jako přírodní tělesa, následky tvorby sluneční soustavy.

Tělesa s podobnou hmotností jako Země byly ze sluneční soustavy odváty dvěma způsoby v dávné minulosti: a to buď nárazem do větší planety Jupiterova typu, kdy těleso si převzalo část hmoty a nebo jsou obětí gravitačního praku velkých planet, který takové těleso vymrštil do prázdnoty vesmíru.

Stevenson se soustředil na okamžik vymrštění do vesmíru, který se datuje na několik milionů let zpět v čase - okamžik v kosmologických měřítcích - doba již po vytvoření sluneční soustavy.

V tomto období vývoje sluneční soustavy se vodík vyskytoval v hojné míře, a jakákoli vyvržená planeta mohla být obalená vodíkovou atmosférou, což podle předpokladu umožňovalo udržet si na povrchu teplotní poměry srovnatelné se Zemí a možná i s vodními oceány.
Bez Slunce, jen s radioaktivním zdrojem tepla uvnitř může u interstelární planety zemského typu vzrůst teplota jen o několik stupňů nad absolutní nulu. Ale již tenká vodíková přikrývka může zabránit takto generovanému teplu uniknout do vesmíru a tedy udržet odmrštěnou planetu do temnot vesmíru dostatečně ohřátou, řekl Stevenson.

Jako požadavek, ale ne záruka života pozemského typu, je kapalná voda. Stevenson ale říká, že tyto tělesa mohou mít vulkány a bouřky, které způsobují teplotní variace jež mohou život udržovat.

Stálá energie, která může být 5000 krát menší než na Zemi již může znamenat nižší vývojové formy života, dodává.

Jak může vypadat povrch takové planety?

"Pokud se vím poštěstí stanout v blízkosti erupce sopky spatříte neživou rudou rozžhavenou krajinu s oblohou pravděpodobně zahalenou mraky z vody, amoniaku a metanu," říká. "V takové chvíli asi nespatříte nádhernou hvězdnatou oblohu."

V každém případě, uzavírá Stevenson, je interstelární planety ve skutečnosti současnou technikou nemožné ze Země detekovat. Teorii jejich existence je velmi těžké ověřit.

"Abych byl upřímný, váhal jsem zda mám tuto práci zaslat k publikaci," řekl Stevenson. "Nakonec jsme se rozhodl, protože ve vědě právě teorie hrají významnou roli, dokonce i tehdy, když nemohou být bezprostředně ověřeny pozorováním."

(podle informací CNN z 30. 6. 1999 přeložil DH)