METEORIT NAD GRÓNSKEM

aneb přání a realita

Nejde tentokrát o nález meteoritu vmrzlého do ledového štítu, ale o přelet jasného bolidu, ke kterému došlo 9. prosince v 8:21 světového času (5:21 místního času, tedy před svítáním). Byl pozorován z několika rybářských lodí u pobřeží Grónska, což dovolilo určit jeho přibližnou dráhu, dle níž skončil asi třicet kilometrů nad Zemí. Dnešní technické možnosti a dostupnost dat dovolily analýzu seismických záznamů a družicových snímků. Na některých seismických záznamech se našly mírné otřesy, připomínající prý "měsícetřesení" po dopadu těles na Měsíc. Na družicových snímcích byl po 14:26 světového času registrován oblačný "chochol" srovnávaný s důsledky dopadu komety na Jupiter!?

Skutečnost je zřejmě poněkud střízlivější: z kritického rozboru plyne, že jasnost tělesa mohla být mezi -15 a -20 mag, spíše u dolní meze. Pozorovatelé totiž neuvádějí, že by byli kriticky oslněni a dokázali polohu pohotově zaměřit. To by se jim při jasnosti nad -20 mag nepodařilo. Seismická data jsou sporná, už z toho důvodu, že mechanicky je přece jen velký rozdíl mezi Zemí a Měsícem, na němž se seismické události projevují zcela odchylně. Odborníci souvislost s nějakým impaktem zcela vyloučili. Také družicové snímky pořízené v 8:23, 10:12 a 10:17 neukazují nic zvláště zajímavého. Pokud by pozorovaný mrak byl důsledken impaktu, musel by být pozorovatelný již dříve (z druhé strany byly podobné útvary již nad Grónskem pozorovány). M. Langbroek upozornil na další, podobně jasné bolidy (bolid nad Polskem byl fotografován českou bolidovou sítí), které neskončily impaktem.

(podle Zpravodaje společnosti pro MPH 1/102, 108)