Jsou nejsvitivejsi galaxie mohutnou formaci hvezd nebo prechovavaji ve svem aktivnim jadru cernou diru? Vedci vedeni Reinhardem Genzelem z Max Planck Institut fur extra terrestrische Physik v Garchingu, Nemecko uzivaji ISO Short Wavelength Spectrometer, ktery ma dat na to odpoved. V casopise Nature nezavisly komentator Gerry Gilmore z Institute of Astronomy v Cambridge se domniva, ze jejich clanek v Astronomy and Astrophysics dava jasnou odpoved na tuto otazku. Pozoruhodny vysledek podle Gilmora je, ze zadna ze tri velmi zarivych infracervenych galaxii studovanych ISO nepotrebuje, aby v aktivnich jadrech pricinou emise byla formace rychlych hvezd. O jinych ISO zdrojich Gilmore pise:
"V jednom nadhernem prikladu dvou diskovych galaxii znamych jako Antennae je dokonce mozne uvazovat, ze misto, kde dva disky se krizi a je videt formace postupujicich hvezd napric diskem jako kdyby dve galaxie obihaly jedna kolem druhe." (Nature, 21 listopad 1996, p. 211)
Rok po vypusteni je ISO vyjimecne popularni mezi astronomy, ne pouze v Evrope, ale na celem svete. Kolektiv americkych astronomu informujicich NASA o vedeckych zasluhach osmi astrofyzikalnich kosmickych misi poklada ISO do nejvyssi tridy nazvane "nejvetsi infracervenou misi tohoto desetileti". V teto dobe, kdyz NASA redukuje svuj rozpocet astrofyzikalnich projektu je ISO pro vyzkum prinosem.
Pozadavek na podil jedinecneho pohledu ISO na infracerveny vesmir je neukojeny. ESA ma zcela vycerpavajici nove navrhy na pozorovani pro 511 skupin astronomu uvnitr ESA v USA a Japonsku. Prestoze je Iso nesmirne vykonny, provadi prumerne 45 pozorovani za den, nemuze to stacit na 16000 pozorovani zadanych mimo jiz tak zaneprazdneny program na rok 1997. Pridelovany cas vyborem muze stacit pokryt pouze 75 procent navrzenych pozorovani. Iso je nyni asi v polovine planovane zivotnosti. Raketa Ariane 44P tento pristroj vynesla na obeznou drahu 17. listopadu 1995. ISO ochlazuje supertekute helium, ktere pristroje udrzuje na patricne teplote. Predpokladana zivotnost ma byt do prosince 1997.
Pozorovani Antennae galaxii a jinych ISO vysledku je nyni popsano s plnymi technickymi detaily v Astronomy and Astrophysics, castecne to bylo popsano v ESA Information Notes 02-96 a 14-96. Tyto zahrnuji prohlidku hvezdnych formaci v mnoha galaxiich a uvnitr prachovych oblaku nasi Galaxie. ISO dava take velky uzitek pro astrochemii identifikace infracervene detekce mnoha materialu, ktere hraji velkou roli v evoluci galaxii a hvezd. Material, ktery "videl" ISO zahrnuje ionizovane atomy uhliku, uhlikove slouceniny, molekularni vodik, molekuly vody, zmrzly CO2 a metan. Posledni vysledky hovori o mineralnich krystalech.
Prachove disky kolem nekterych hvezd, mohou naznacovat mozny vyskyt vyvyjejicich se planet, byly dulezitym objevem infracervene astronomie z ISO a Holandsko-US-UK satelitu IRAS (1983). Prototipem byla jasna hvezda Vega. Ukazal se prebytek emise v dlouhovlnne oblasti infracerveneho zareni, ktera nemohla byt od hvezdy same. Nasledujici studie ukazaly prachovy disk u Vegy a nekolika dalsich hvezd. Hledani dalsich takovych disku je hlavni program ISO, coz je otazkou mereni fotometrem ISOPHOT v siroke oblasti infracerveneho zareni.
Nekolik novych kandidatu podobnych hvezde Vega je uvedeno v casopise Astronomy and Astrophysics panem Harmem Habingem z Leidenu v Holandsku.
Jeho predbezne zavery jsou ty, ze prachove disky jsou obecnym rysem obycejnych hvezd, tak hmotnych jako je Slunce, ale nejsou pritomny vsude. Dalsi mereni Vegy ukazuje pomerne nizkou emisi na nejdelsich vlnovych delkach, ktere odrazi to, ze prachova zrna jsou mala.
Belgicky tym uziva ISO pro mereni v kratsich vlnovych delkach k zjisteni slozeni prachu v blizkosti velmi mladych hvezd. Informuji o objevu krystalu olivinu, kremicitych mineralu podstatne se nachazejicich na nasi planete. Detekce krystalu olivinu stavi most mezi hvezdami a mineraly ve slunecni soustave.
Nejvice mineralnich zrn v mezihvezdnem prostoru postrada krystalickou formu obecnou pro mineraly, i kdyz maji stejne chemicke slozeni. Upozorneni infracervene emise olivinovych krystalu detekovanych pozemskymi dalekohledy v okoli vlnove delky 11 mikrometru jsou pravdepodobne spleteny s emisi jinych sloucenin uhliku.
Nejvyraznejsim dukazem olivinovych krystalu prichazi ze sousedstvi hvezdy HD 100546, mlade modre hvezdy okolo 500 svetelnych let vzdalene smerem do souhvezdi Jizniho krize. Hvezda take vykazuje pekuliarni ultrafialovou absorpci zaznamenanou NASA UK International Ultraviolet Explorer, ktera je pravdepodobne vysledkem cinnosti komet nebo asteroidu pusobicich v okoli HD 100546.
"Obrovsky mrak komet se zda kolem techto mladych hvezd," rika Christoffel Waelkens z Leuvenu, Belgie, ktery ridi projekt, ktery objevil olivinove krystaly. "Muzeme se domnivat, ze to vypadalo podobne u naseho mladeho Slunce, kdyz se Zeme a ostatni planety rodily. Muzeme to prirovnat k studiu kolegu, kteri zkoumaji mineraly v nasich mistnich kometach a meteoritech. ISO videla oliviny v komete Hale-Bopp.
Astronomove v Stockholmu, Svedsko, jsou vedoucimi autory stranek tykajicich se hledani rodicich se hvezd, hlavne tykajici se oblasti na jizni polokouli v souhvezdi Chameleon. 800 svetelnych let daleko je oblast nazvana Chameleon Dark Clouds, ktera se tahne vice nez jeden stupen po obloze. Kamera ISOCAM ziskala vice nez 23000 obrazku teto oblast ve dvou vlnovych delkach okolo 7 a 15 mikrometru. Ze stovky detekovanych objektu tym identifikoval 65 mladych hvezd, ktere vice nez z 40 procent nebyly drive znamy.
Jiny autor ze Stockholmu informuje po uziti ISO Long-Wavelength Spectrometer o pokusu pozorovat zvlastne jasnou oblast v Chameleon Dark Clouds, ktera je nazvana HH 54. Jedna se o Herbig-Haro objekt, ktery je nazvan po americkem a mexickem astronomovi. Projevuje se jetem plynu z velmi mlade hvezdy na velkou vzdalenost od hvezdy. ISO poprve detekoval vodni paru v HH objektu.
Tento vysledek potvrzuje pritomnost vody ve vesmiru. Podobne jsou na tom objekty HH 52 a HH 53. "91 publikovanych stran zahrnuje velke mnozstvi pozorovacich dat," rika Martin Kessler, ktery je ve vedeni projektu ISO na zakladne Villafranca, Spanelsko. Ackoli ISO pracuje pouze vice nez rok jeho informace budou mit pro astronomii jeste dopad na mnoho let.