Proud z centra galaxie M 87, vytvářející kosmický reflektor, je jeden z nejúžasnějších úkazů ve vesmíru, černá díra dodává energii jetu elektronů a dalších subatomických částic, které se pohybují rychlostí blížící se rychlosti světla. Na snímku NASA HST modrý jet kontrastuje se žlutou barvou pozadí, které je kombinováno světlem miliard neviditelných hvězd a žlutou barvou od bodům podobným kulovým hvězdokupám, které jsou v této galaxii.
Na první pohled M 87 (také známa jako NGC 4486) se zdá být obyčejná eliptická galaxie; jedna z mnoha eliptických galaxií v sousední kupě galaxií v Panně. Nicméně již v roce 1918 astronom H.D.Curtis poznamenává, že z galaxie M 87 je vysunut zvláštní rovný paprsek. V roce 1950, kdy rozkvétala radioastronomie, byl objeven na obloze jasný radiový zdroj Virgo A, který byl po objevu spojen s galaxií M 87 a jejím jetem.
Po desetiletích studií je dnes již zřejmé, kdo pohání a dodává energii mohutnému jetu. Tímto zdrojem energie je superhmotná černá díra v centru galaxie M 87, která spolkne vše co je ekvivalentní hmotnosti asi 2 miliardkrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. Jet pochází z disku přehřátého plynu, který víří kolem černé díry a je vyháněn magnetickým polem, které je "stočeno" v této plazmě. Záření, které pozorujeme (radiová emise) je produkováno elektrony, které krouží podél siločar magnetického pole v jetu, proces je znám jako synchrotronové záření, které dává jetu namodralý odstín.
M 87 je jednou z nejbližších a nejvíce studovaných objektů, kde se vyskytuje extragalaktický jet, ale těchto objektů existuje více. Kdekoli, kde je superhmotná černá díra, je potřeba velké množství "krmiva" pro tuto díru, kterou tvoří gravitačně narušené hvězdy, plyn a prach, se vytváří podmínky pro vnik takového jetu. Podobný úkaz jetu se vyskytuje kolem mladých hvězd, ale v mnohem menším měřítku.
Vzdálenost M 87 je 50 miliónů světelných let a proto i pro HST je téměř nemožné zde rozeznat jednotlivé hvězdy. Body, které na snímku jsou vidět nejsou hvězdy, ale jedná se o kulové hvězdokupy stovek až tisíce hvězd.
Odhaduje se, že je zde 15000 kulových hvězdokup, které se vytvořily na začátku historie této galaxie a jsou tvořeny hvězdami, které jsou starší než druhá generace hvězd.
Snímek byl získán HST pomocí kamery WFPC2 v roce 1998. Barevný snímek byl vytvořen kombinací expozic v UV, modrém, zeleném a IR světle.
Kredit: NASA a Hubble Heritage Team (STScI/AURA)