ŽHNOUCÍ OKO NGC 6751

Astronomové, kteří používají HST, získali snímky překvapivě neobvyklé planetární mlhoviny NGC 6751. Září v souhvězdí Orla jako gigantické oko.

Mlhovina je mrak vyvrženého plynu před několika tisíci léty z horké hvězdy, která je vidět v centru.  Pojem "planetární mlhovina" vznikl při pozorování objektů kruhového tvaru pomocí malého dalekohledu, neboť svým tvarem tyto objekty připomínaly pozorování planet. S planetami pochopitelně nemají nic společného. Jedná se o obálky plynu odhozené u hvězd s hmotností podobných našemu Slunci, které jsou blízko konce svého života.

Odhození horních vrstev hvězdy do prostoru odhalí horké hvězdné jádro, jehož silné ultrafialové záření způsobuje nabuzení a světélkování planetární mlhoviny. U našeho Slunce se předpokládá, že odhodí svoji planetární mlhovinu asi za šest miliard let od této chvíle. HST pozorování byla získána v roce 1998 kamerou WFPC2 týmem astronomů, který vedl Arsen Hajian z U.S. Naval Observatory ve Washingtonu, DC. Tým astronomů pracující v Space Telescope Science Institute v Baltimore připravil tuto barevnou kompozici kombinací snímků Hajianova týmu za pomoci WFPC2 kamery, které byly získány skrze tři různobarevné filtry, které zachycují nebulární plyn rozdílných teplot.

Mlhovina ukazuje několik pozoruhodných rysů. Modré oblasti jsou místa nejžhavějšího plynu, které vytvořily přibližně kruhový prsten kolem centrálního hvězdného zbytku. Oranžová a červená barva ukazuje místa chladnějšího plynu. Chladný plyn má tendenci spočívat v dlouhých paprscích, které se linou pryč z centrální hvězdy a v okolí prstence vytváří okraj mlhoviny. Původ těchto chladnějších mraků v mlhovině ještě není s určitostí vysvětlen, ale paprsky jsou jasným důkazem toho, že jejich válcový profil je ovlivněn zářením a hvězdným větrem z horké centrální hvězdy. Povrchová teplota hvězdy se odhaduje na 140000 stupňů Celsia.

Hajian a jeho tým podle plánu budou pozorovat NGC 6751 pomocí HST a WFPC2 v roce 2001. Odměnou za pozorování v příštím roce jim bude možnost srovnání a porovnání se snímky z roku 1998 a odhalení rozpínání mlhoviny (rychlost rozpínání je 40 km/s) na základě změny tvaru oproti roku 1998. Toto měření také dovolí astronomům určit přesnou vzdálenost NGC 6751. Dnešní výpočty ukazují, že NGC 6751 je zhruba 6500 světelných let od Země. Mlhovina má průměr 0.8 světelného roku, což je asi 600 průměrů naší sluneční soustavy.

(podle STScI-PRC00-12 z 6.4.2000 připravil PH)