SONDA GALILEO A KONEČNÁ FÁZE LETU

NASA provedla detailní nástin posledního poslání prodloužené mise, které zahrnuje pět nízkých přeletů nad měsíci planety Jupiter před vlastním koncem sondy, který se odehraje ponořením do atmosféry planety Jupiter, kde bude sonda rozdrcena vzrůstajícím tlakem.

Sonda Galileo obíhala po oběžné dráze kolem planety Jupiter více než pět leta její zařízení snesly třikrát více smrtonosného záření, než na které byly stavěny. Poslání sondy Galileo bylo prodlouženo dvakrát a během této doby bylo získáno ohromné bohatství vědeckého materiálu, včetně důkazů existence podpovrchového oceánu na měsíci Europa.

"Jsme hrdi na to, že tato kosmická cesta se podařila a dokonce překročila naše původní očekávání," řekl Dr. Jay Bergstralh, vykonný ředitel Solar System Exploration v NASA Headquarters, Washington, DC. 25. května sonda Galileo minula měsíc Callisto ve výšce 123 km nad povrchem, druhý největší měsíc planety Jupiter z 28 známých měsíců. Gravitačním působením tohoto měsíce se podařilo sondu usměrnit tak, aby v srpnu a říjnu zkoumala obě polární oblasti sopečného měsíce Io. Galileo také pořizovala obrázky, měřila magnetické pole a studovala prach a malé částice.

Vědecké mezníky zahrnuje především rozsáhlé studie vulkanické činnosti na Io dvakrát v novém a předešle činném místě, zjistění, že měsíc Io generuje své vlastní magnetické pole. Dalším mezníkem je studium profilového prstence kolem měsíce Io, který obklopuje také Jupiter a obsahuje elektricky nabitý plyn. V roce 2002 bude dokončen obraz mise, Galileo bude pokračovat ve studiu magnetického pole Jupiteru pomocí sedmi přístrojů. V lednu má sonda prolétnout v blízkosti rovníku měsíce Io.

V listopadu se sonda dostane k Jupiteru velmi blízko něž kdykoli před tím, prolétne 500 kilometrů od měsíce Amalthea, který je menší než jedna desetina velikosti Io. Vědci použijí měření Galilea k určení hmotnosti a hustoty měsíce Amalthea. Budou také studovat prachové částice jak Galileo proletí skrze Jupiterovy tenké prstence a zjistí nové detaily magnetického pole a hustotu nabitých částic kolem planety. Konečná dráha sondy Galileo bude protáhlá do velké vzdálenosti od Jupiteru. Potom v srpnu 2003 bude sonda namířena pro přímý impakt a zničení v 60000 kilometrů tlusté atmosféře Jupiteru.

Tento definitivní krok k ukončení mise odsouhlasil National Research Council of the National Academy of Science v prosinci v roce 2000.Vědecký program prodloužené mise byl schválen NASA v červenci a bude stát $9miliónů. "Toto prodloužení mise dokončí celou cestu sondy, která měla nejvyšší prioritu v planetárním průzkumu", řekl Paul Hertz, Galileo Program Executive v NASA Headquarters. Sonda Galileo byla vypuštěna 18. října 1989 z paluby kosmického raketoplánu Atlantis. 7. prosince 1995 sonda uvolnila měřící techniku k měření, zatímco se prodrala skrze vrchní oblast atmosféry planety Jupiter.

Vrchol vědeckého zkoumaní sondy Galileo zahrnuje: Zjištění důkazů o tom, že měsíc Europa má pod povrchovou vrstvou ledu rozpuštěný slaný oceán. Kosmická sonda také učinila první zjištění, že měsíce Ganymedes a Callisto mohou mít pod povrchem také tekutou slanou vodu. Detailní prozkoumání rozmanité vulkanické činnosti měsíce Io, včetně eruptivních "chocholů" nad povrchem a expandujícími lávovými poli mezi různými časovými pozorováními. První použití měřící techniky pro měření atmosféry Jupiteru zevnitř. První přiblížení se k asteroidu a vytvoření prvních zjištění ze satelitní dráhy asteroidu.Objevení prvního vnitřního magnetického pole měsíce. Ganymedovo vnitřní magnetické pole vytváří skutečnou "mini - magnetosféru" vloženou do Jupiterovy ohromné magnetosféry. Jediné přímé pozorování z kosmického prostoru komety Shoemaker-Levy při dopadu do planety Jupiter.Více zpráv o sondě Galileo je možno získat na Internetu na adrese: http://galileo.jpl.nasa.gov/.