MARS ZÁŘÍCÍ V X-RAY OBORU

Tento pozoruhodný snímek umožňuje vědcům shlédnout poprvé  Mars v X-ray oboru.  Pozorované X-záření je vyvoláváno fluorescenčním zářením atomů kyslíku v řídké svrchní atmosféře Marsu, asi 120 kilometrů nad povrchem.

Záření X ze Slunce má vliv na atomy kyslíku, vyráží elektrony z vnitřních částí elektronového oblaku, a dráždí atomy k vyšší energii. Atomy se okamžitě navrací k nižšímu stavu energie a začínají vyzařovat fluorescenční záření X, které je charakteristické pro obsažené atomy - v tomto případě pro kyslík. Podobný proces se objevuje u ultrafialového světla, které vyvolává viditelné světlo ze zářivek.

Relativní polohy Slunce, Země a Marsu v čase pozorování

Síla záření X, objevená v atmosféře Marsu, je velmi malá, rovnající se pouhým 4 megawattům, což je srovnatelné s energií asi deseti tisíc lékařských rentgenových přístrojů. Chandra sledovala Mars, když byl pouhých 70 milionů kilometrů od Země, na oběžné dráze, kdy je nejblíže ke Slunci.

Při pozorování se na Marsu objevila obrovská prachová bouře, která pokryla jednu polokouli a později i celou planetu. V intenzitě záření X ale nebyla pozorována žádná změna. To znamená, že prachová bouře nepůsobila na svrchní atmosféru.

Astronomové rovněž našli slabý oblak ze záření X, který se rozprostíral 7000 kilometrů nad povrchem Marsu. Vědci se domnívají, že záření X je vyvoláváno kolizemi iontů, ženoucích se pryč od Slunce (sluneční vítr), s atomy kyslíku a vodíku v tenké exosféře Marsu.

(podle informací projektu Chandra z 7. 11. 2002 přeložil F. Vašíček)