NASA Chandra X-ray Observatory zkoumala bouřlivé okolí gigantické černé
díry v aktivní galaxii NGC 3783 a měřila efekty intenzivní radiace produkované
hmotou před jejím ponořením do černé díry. Tato radiace zahřívá okolní plyn a
vítr pohybující se rychlostí milióny kilometrů za hodinu vane pryč od drtivého
sevření gravitací černé díry.
Tým výzkumníků používá High Energy Transmission Grating v kombinaci se
CCD rtg kamerou na palubě observatoře Chandra ke studiu vlastností větru.
"Rtg pozorování dovolí astronomům prozkoumat tento neobyčejně mohutný
plynný tok, o kterém se tušilo, že existuje, ale nebyly pro jeho existenci
patřičné důkazy," řekl profesor Niel Brandt, Pennsylvania State
University, který je jeden z vedoucích týmu.
Mřížka vlastní rtg paprsek rozloží do duze podobného zobrazení stovek
rozdílných rtg "barev" nebo energií. Počítače převedou toto rozložení
do křivky, která se podobá elektrokardiogramu. Určité prvky jsou odhaleny
pomocí absorpce na grafu (obr. n). Pomocí změření šíře a umístění těchto
"prohloubení" výzkumníci mohou použít stejný princip používaný u
radarových měření rychlosti v extrémním prostředí galaktického jádra.
"Toto je detailnější rtg spektrum pořízené u galaxie s aktivní
černou dírou," řekl Dr. Shai Kaspi. "Spektrum odhalilo, že vítr
obsahuje kyslík, neon, hořčík, křemík, síru, argon, a železo." Analýzou
větru, kterou provedl tým profesora Hagai Netzera z Tel-Aviv University, Israel
se ukazuje, že vítr skoro úplně obklopuje černou díru.
Událostní horizont centrální černé díry v NGC 3783 má průměr okolo sta
průměrů Slunce, ale produkuje daleko více záření, které odpovídá miliardě
Sluncí, jak plyn je nasáván do černé díry rychlostí blízkou rychlosti světla.
Část tohoto záření je absorbována plynem, který obklopuje černou díru.
Elektrony v plynu jsou zvedány z nižších do vyšších energetických hladin a
některé jsou odtrženy od svých atomů. Plyn je zahřát na stovky tisíc stupňů
Celsia a je hnán směrem od černé díry do galaxie.