Vírová galaxie M51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících Psů je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších deep-sky objektů severní oblohy. Překrásná spirální galaxie se však v poslední době dostává do středu pozornosti i díky neobvykle hojnému výskytu supernov. Během posledních sedmnácti let byly zaznamenány tři případy vzplanutí.
Často vzpomínám na supernovu SN 1994I, především z důvodu, že se jednalo o druhou supernovu, kterou jsem viděl na vlastní oči a také pro obtížnost a jedinečnost pozorování. Na zažloutlém listu pátého svazku pozorovací deníku je možné dohledat následující poznámku: “SN 1994I. Poprvé jsem ji zkusil vyhledat večer 05. dubna 1994 (tři dny po objevu). Použil jsem k tomu refraktor 200/3500 s 140x. Ve 21h 45m UT se po námaze v zorném poli zjevila celkem jasná “hvězda”. Proč dalo tolik práce ji nalézt? No, ležela totiž velmi blízko jasného jádra galaxie M51 CVn, které ji přezařovalo.” Na první pohled unikala pozornosti a teprve po dlouhém soustředění a snažení se dařilo odlišit supernovu od jádra galaxie. Přestože jsem jasnost supernovy odhadl na 12,7 mag., byla velmi nenápadná. Následující noc se situace ještě zhoršila a 19. dubna bylo pozorování již na samé hranici možností, neboť supernova zeslábla na 14,1 mag.
Supernova 1994I se nacházela na souřadnicích 13h 29m 54,06s +47° 11' 29,96" (2000.0), což znamená, že byla jen 14" jižně a 12" východně od jádra galaxie. Podle spektra se jednalo o typ Ic a za objevem supernovy z 2. dubna 1994 stálo hned několik pozorovatelů; mezi nimi Tim Puckett, Jerry Armstrong, Wayne Johnson, Doug Millar, Richard Berry a Reiki Kushida.
Další supernova vzplanula v galaxii M51 v roce 2005. Objevitelem SN 2005cs se stal německý astronom amatér Wolfgang Kloehr, který ji nalezl na snímku pořízeném večer 28. června. Supernova zazářila na souřadnicích 13h 29m 52,85s +47° 10' 36,3" (2000.0), tedy 15" západně a 67,3" jižně od jádra galaxie, a nebyla příliš jasná. Od objevu až do konce července měla 14,5 až 14,7 mag. Slábla tedy velmi pomalu. Podle spektra a tvaru světelné křivky se jednalo o supernovu typu IIP s velmi výraznou zastávkou na poklesu – více než dva měsíce zůstala jasnost bez výraznějších změn.
Neuběhlo ani šest let a ve Vírové galaxii opět vzplanula supernova, SN 2011dh. Její objev patří nezávisle několika pozorovatelům, kteří ji nalezli mezi 1. a 2. červnem; šťastlivci jsou Amedee Riou, Thomas Griga, Stephane Lamotte Bailey a Tom Reiland (vizuální objev pomocí 53-cm reflektoru). Supernova se stala ozdobou jižního spirálního ramene – zářila na souřadnicích 13h 30m 05,14s +47° 10' 11,0" (2000.0), což je 138" západně a 92" jižně od jádra galaxie.
Spektrum v rozsahu 320 – 1000 nm, které pořídili 3. června 2011 J. M. Silverman, S. B. Cenko a A. V. Filippenko z University of California v Berkeley pomocí 10-m Keck I teleskopu (+LRIS), ukazuje, že se jedná o supernovu II typu s velmi dobře vyvinutými P-Cygni profily. Podle posunu H-alfa absorpce do modré oblasti vychází expanzní rychlost na 17 600 km/s. Ve stejném čase pořídili spektrum s nízkým rozlišením také japonští astronomové M. Yamanaka, R. Itoh a T. Ui z Hiroshima University (R = 400) a A. Arai, M. Nagashima a K. Kajiawa z Kyoto Sangyo University (R = 600). Spektrum ukazuje absorpční čáry H-alfa na 620 nm, He I na 560 nm a Ca II infračervený triplet na 820 nm, jejichž rychlosti jsou 17 000, 16 000 a 16 000 km/s. Patrné jsou také absorpční čáry Fe II na 500 nm a H-beta na 470 nm. Celkově je spektrum podobné supernově 2006bp typu IIP.
Jasnost se v čase objevu pohybovala kolem 14. mag. a velmi rychle stoupala až do maxima 12 mag., které nastalo mezi 20. až 24. červnem 2011.
Vzhledem k poměrně nepříznivému počasí, na letní období v našich končinách značně neobvyklé, jsem supernovu poprvé pozoroval až během poklesu. Na hvězdárně v Hradci Králové, respektive v domečku, pozorovatelně Astronomické Společnosti (ASHK) jsem supernovu 2011dh sledoval během 5 nocí od 27. června do 11. července 2011. Pro vizuální odhady jsem využíval společenský skládací 0,42-m f/5 dobson se zvětšením x81 a x162 a pro CCD fotometrii 0,40-m f/5 Jan Šindel Teleskop se CCD kamerou G2-1600 a sadou BVRI filtrů. Výsledkem je 5 vizuálních odhadů jasnosti a standardní fotometrie v počtu 99 měření.V oboru V klesala během uvedeného intervalu z 12,9 na 13,8 mag. Data byla publikována v databázi Sekce Proměnných Hvězd a Exoplanet při České Astronomické Společnosti.
Informační zdroje:
AAVSO: Variable Star Plotter [online]. [cit. 2011-07-30]. .
IAUC 5961: SUPERNOVA 1994I IN M51 [online]. [cit. 2011-07-30]. .
IAUC 8553: SUPERNOVA 2005cs IN M51 [online]. [cit. 2011-07-30]. .
RICHMOND, Michael W., et.al. UBVRI Photometry of the Type Ic SN 1994I in M51. The Astronomical Journal, January 1996, vol. 111, n. 1, pp. 327-339.
Obrázky :
Obr. 1.: Snímek Vírové galaxie a supernovy 2011dh, pořízený 27.06.2011 pomocí 0,40-m f/5 JST + CCD G2-1600 + filtr R expozicí 60s (zorné pole 24'.1 x 16'.1). Vyznačené jsou srovnávací hvězdy podle AAVSO a okalibrované standardy podle práce UBVRI Photometry of the Type Ic SN 1994I in M51 (Richmond, 1996).
Obr. 2.: Světelná křivka supernovy 2011dh. Porovnání vizuálních odhadů a standardní CCD fotometrie ve filtru V. (Martin Lehký, ASHK)
(Martin Lehký, makalaki@astro.sci.muni.cz. V Hradci Králové 30.07.2011)
Webcam
