Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

20.09.2017, 14:48 CEST
Juliánské datum: 2458017.03
Brno - soumrak (9° ↓): 17h 47m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 46m UT
Max.délka pozorování: 10 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 04:33) Měsíc (↓ 17:21)

Stáří (dny): 0

(↑ 04:41) Slunce (↓ 16:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

POHLED NA PROBOUZEJÍCÍ SE SLUNCE NABÍZÍ VELKÉ SKVRNY

Petr Horálek, Pardubice

Slunce s přeletem letadla 11. 3. 2004. Kredit: David-Mason-CrossingV posledních dnech je možné na slunečním kotouči spatřit dvě skupiny slunečních skvrn i bez použití dalekohledu. Dají se pozorovat přes bezpečný sluneční filtr, případně za vhodných podmínek i bez něj při západu nebo východu Slunce. Tyto skvrny však nejsou ničím neočekávaným. Naopak. Po hlubokém minimu sluneční aktivity kolem roku 2009 a tichém nástupu 24. cyklu se konečně můžeme těšit z mnoha průvodních jevů, mezi něž krom velkých skvrn patří i silné erupce a neposledně i možnost výskytu překrásných polárních září.

Sluneční skvrny jsou chladnější místa na „povrchu“ naší mateřské hvězdy. Oproti povrchové teplotě sluneční fotosféry kolem 5800 K bývá v oblasti skvrn asi o 2000 K méně. Za jejich vznikem stojí lokální magnetické pole, které zabraňuje běžnému proudění plazmatu a způsobuje tak nižší teplotu než v okolí. Právě nižší teplota skvrn je příčinou jejich kontrastu se zářivou fotosférou, ze které k nám dopadá nejvíce viditelného slunečního záření. Aby byla skvrna nebo skupina skvrn vidět pouhýma očima, musí se její úhlové rozměry pohybovat nejméně okolo třicetiny průměru slunečního kotouče, tedy kolem 1 úhlové minuty. Ve skutečnosti je pak taková skvrna větší než Země – její rozměry přesahují 48 tisíc km (Země má přitom průměr menší jak 13 tisíc km).

Pozorujte a fotografujte
Sluneční skvrny 3. 3. 2011. Kredit: Jim-SaueressigPolární záře v Murmansku. Kredit: Maxim Letovaltsev.
Přibližně takto velké skupiny slunečních skvrn jsou na naší mateřské hvězdě pozorovatelné právě v těchto dnech. Velkou pozornost mezi astronomy, astrofotografy i „slunečními“ nadšenci strhla rozsáhlá skupina s číslem 1164. Ta se nyní nachází na severozápadním okraji Slunce a postupně se díky sluneční rotaci ztrácí z dohledu. Naopak skupina s číslem 1166 leží u východního okraje Slunce a bude pozorovatelná přibližně do poloviny března. Obě skupiny skvrn lze pozorovat při použití bezpečného slunečního filtru jako malé skvrnky na slunečním kotouči. Pokud je oslnivý sluneční svit při západu (nebo východu) naší hvězdy dostatečně oslaben oblačností nebo vlhkostí na obzoru, dá se vše pozorovat či fotit i bez užití filtru. Mnohem lepší pohled samozřejmě nabídne malý dalekohled (opět vybaven bezpečným filtrem) a nejlepší zážitek pak umožní návštěva lidové hvězdárny. Pakliže chcete skvrny nafotografovat, doporučujeme užít objektiv s větším ohniskem, krátkou expozici a samozřejmě bezpečný filtr.

24. sluneční cyklus v plném proudu

Současný výskyt velkých skvrn na Slunci však není ničím výjimečný. Slunce se nyní nachází ve fázi „rozjezdu“ 24. cyklu své aktivity, který má vrcholit v letech 2012 a 2013. Nejen že tedy lze v současnu takové skvrny pozorovat, ale v následujících měsících se můžeme těšit i na jejich hojnější výskyt. Zcela mimořádné na tomto cyklu je, že jde o první, jehož maximum budeme moci sledovat se skutečně vyspělou pozemskou i kosmickou technikou. Zatímco při minulém cyklu byla mimo pozemské observatoře v pohotovosti „jen“ družice SOHO (od roku 1996; aktivita 23. cyklu pak vrcholila v letech 2001 a 2002), nyní je monitoring Slunce posilněn o systém STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory) snímající jevy na Slunci prostorově a také SDO (Solar Dynamic Observatory), která snímá dynamické jevy na Slunci v několika oborech spektra v nevídaném digitálním rozlišení. Právě tato kosmická observatoř má také mimo jiné ověřit nejnovější model vědců z Indického centra pro vzdělání a výzkum na Kalkatě vysvětlující příčiny nedávného stoletého minima sluneční aktivity. Více v článku NASA [3].

Polární záře i v České republice?

Spolu s výskytem skvrn Slunce svou narůstající aktivitu projevuje i jinými procesy. Nejčastějšími a nejsilnějšími, ovšem očima téměř nepozorovatelnými jevy jsou silné sluneční erupce. Dochází k nim při zkratu v magnetickém poli poblíž slunečních skvrn a je-li v blízkosti erupce magnetické pole slabé, může do prostoru uniknout i oblak hmoty tvořené nabitými částicemi. Pokud tento oblak označovaný zkratkou CME (v překladu Koronální výtrysk hmoty) zasáhne zemské magnetické pole, tak v oblastech magnetických pólů při střetu se svrchní vrstvou zemské atmosféry ve výškách mezi 80 až 1000 km začne interagovat s molekulami vzduchu a výsledkem jsou krásné barevné jevy známé jako polární záře. Negativní dopad CME pocítí především lidé závislí na satelitní technologii, neboť nabité částice mohou poškodit nebo i zcela vyřadit z provozu důležité součástky na umělých družicích.

Běžně se při zvýšené sluneční aktivitě s polárními zářemi lidé setkávají vysoko v severských zemích, jako je Aljaška, Kanada nebo země ve Skandinávii. Pokud ovšem dojde k výronu CME při skutečně silné sluneční erupci (odborně klasifikované jako třídy M nebo X) a pohyb tohoto oblaku je směřován k Zemi, může vzácně dojít ke skutečně silné geomagnetické bouři, při které je polární záře pozorovatelná i v nižších zeměpisných šířkách, tedy i v České republice. Průměrně se první polární záře v naší zemi daří spatřit přibližně rok a půl před předpovídaným maximem sluneční aktivity, což je právě letos. Není tedy vyloučeno, že se barevné podívané v tomto roce dočkáme.

Předpovědět polární záři však není jednoduché. Je třeba pravidelně sledovat sluneční aktivitu. Směrodatnou informací bývá síla erupce a následné potvrzení CME směřujícího k Zemi. Oblak nabitých částic však k Zemi nedorazí ve stejném čase jako záblesk z erupce, neboť se nepohybuje rychlostí světla. Máme přibližně půl druhého dne. Toho si jsou však vědomi mnozí pozorovatelé, kteří většinou po erupci netrpělivě sledují online webkamery ze severských míst a zároveň i noční oblohu. Pokud se na severním obzoru začnou objevovat první náznaky typických aurorálních barev, rozesílají alerty. V České republice můžete získávat takováto upozornění například prostřednictvím stránek Ukazy.astro.cz. Na těchto stránkách také najdete odkazy na aktuální snímky ze severských webkamer na Aljašce a ve Švédsku nebo si budete moci prohlédnout galerie z posledních „českých“ polárních září. Ty se odehrály v letech 2003 a 2005.

Doporučené odkazy:

[1] http://spaceweather.com/

[2] http://sdo.gsfc.nasa.gov/

[3] http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2011/02mar_spotlesssun/

[4] http://ukazy.astro.cz/polar.php

[5] http://www.astro.cz/clanek/4220 - V roce 2012 nás Slunce nesežehne

[6] http://www.astro.cz/clanek/4313 - V roce 2013 Slunce lidstvo neochromí

[7] http://spaceweather.com/aurora/gallery_01mar11.htm - Galerie polárních září z března 2011


Dalibor Hanžl, 07. 03. 2011, 07:17
Další články v kategorii Stelarni :
  •   OSUDNÉ SETKÁNÍ KOMETY ISON SE SLUNCEM
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST NABÍDL OSLNIVÝ POHLED NA MLHOVINU "NÁHRDELNÍK"
  •   SUPERNOVA 2011dh V GALAXII M51 CVn
  •   POZOROVÁNÍ ZÁKRYTU EPSILON AURIGAE 2009-2011
  •   POHLED NA PROBOUZEJÍCÍ SE SLUNCE NABÍZÍ VELKÉ SKVRNY
  •   HORKÉ SKVRNY NA POVRCHU SLUNCE MOHOU POMOCI ODHALIT TAJEMSTVÍ TEPLOTY KORÓNY
  •   11. 8. 1999: VÝROČÍ “NAŠEHO” ZATMĚNÍ SLUNCE ANEB POČASÍ BYLO STEJNĚ NEJISTÉ I PO DESETI LETECH
  •   EPSILON AURIGAE : ZAČAL ZÁKRYT DESETILETÍ
  •   22. ČERVENCE 2009 NASTANE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE V TOMTO STOLETÍ
  •   SLEDUJTE PRSTENCOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE PO INTERNETU
  •   V ZÁŘÍ MŮŽEME SPATŘIT DVA TRANZITY EXOPLANETY S NEJDELŠÍ ZNÁMOU PERIODOU

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 253 v souhvězdí Sochaře. Fotografovano: 28. 8. 2017 1h 3m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS