Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

30.05.2017, 00:48 CEST
Juliánské datum: 2457903.45
Brno - soumrak (9° ↓): 19h 59m UT
Brno - svítání (9° ↓): 1h 43m UT
Max.délka pozorování: 5.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 08:00) Měsíc (↓ 22:56)

Stáří (dny): 4.6

(↑ 02:58) Slunce (↓ 18:44)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

EPSILON AURIGAE : ZAČAL ZÁKRYT DESETILETÍ

Martin Lehký

Epsilon Aurigae na snimcích DSSPřibližně 3 stupně JZ od nejjasnější hvězdy souhvězdí Vozky se nachází velmi zajímavá proměnná hvězda Epsilon Aurigae. Podle dochovaných pramenů si změny jasnosti poprvé všiml německý kazatel Johann H. Fritsch v roce 1821 a proměnnost následně potvrdili v letech čtyřicátých Wilhelm A. Argelander, Eduard Heis a Schmidt. Původně se předpokládalo, že se jedná o nepravidelnou proměnnou hvězdu. Nicméně změny radiální rychlosti, které v roce 1902 publikoval Vogel a řada souhrnných publikací Lundendorffera z let 1903 až 1924, přinesly důkazy, že se ve skutečnosti jedná o zákrytovou proměnnou dvojhvězdu. Algolidu s dosud nejdelší známou periodou. Jeden oběh vykoná za 9892 dní, což je 27,1 roku! Přičemž pokles do minima trvá přibližně 130 dní, vzestup 165 dní a ve fázi minima pak hvězda setrvá více než rok. Ve vizuální oblasti zeslábne o 0,75 mag. (2,99 – 3,74 mag).

Epsilon Aurigae je proměnná i v období mezi zákryty, pozorovatelné jsou polopravidelné změny jasnosti v rozsahu přibližně 0,3 mag. Pravděpodobně je to následek změny poloměru a efektivní jasnosti primární složky, supergigantu spektrální třídy F0.
Model systému Epsilon Aurigae
Zvláštností na světelné křivce je výraznější zjasnění přesně uprostřed primárního minima. Od konce třicátých let se objevilo několik teorií, které by dokázaly vysvětlit tuto anomálii. Poloprůhledná hvězda, prachový disk, černá díra? Současný pohled na záhadnou sekundární složku systému je následující – jako nejpravděpodobnější se zdá, že by ji mohl tvořit binární systém spektrální třídy B5 obklopený prachovým prstencem.

Není potřeba podotýkat, že další pozorování jsou velice žádoucí. Každý zákryt je vzhledem k periodě jedinečnou příležitostí, poslední nastal v letech 1982-1984 a v současnosti stojíme na samém prahu následujícího. Podle předpovědi by k prvnímu kontaktu mělo dojít 6. srpna 2009 a minima by měla dosáhnout 21. prosince 2009. Střed minima, s předpokládaným zjasněním, by měl nastat 1. srpna 2010. Vzestup začne 12. března 2011 a měl by skončit 15. května 2011. K dalšímu zákrytu dojde v roce 2036.
AAVSO mapka okoli Epsilon Aurigae (10 stupnu)
Podle posledních zpráv se však zdá, že první kontakt nastal o něco dříve. V cirkuláři CBET 1885 z 27. července 2009 bylo publikováno, že R. Leadbeater, Wigton, U.K. spektroskopicky detekoval počátek zákrytu. Pozorování pořízené přístrojem LHIRES III dne 20,081 UT července 2009 ukazují u čáry K I 769.9-nm novou složku s červeným posuvem, ofset +15 km/s a 62-mA ekvivalentní šířky. Tato skutečnost je jedinečným důkazem, že právě začala první fáze zákrytu a hvězda začala slábnout.

Vzhledem k značné jasnosti Epsilon Aurigae, může být problém s nalezením vhodných srovnávacích hvězd. Při výběru je potřeba brát především ohled na spektrální typ a blízkost.

Například pro CCD fotometrii je vhodná hvězda Lambda Aurigae spektrální třídy G0 (na mapce AAVSO je označena číslem 47). Podle UBVRIJKLMNH Photoelectric Catalogue (Morel+ 1978) má následující jasnosti: U = 5.460, B = 5,330, V = 4,710, R = 4,180, I = 3,860 mag. V zorném poli se nachází i jasné hvězdy, Eta Aurigae, která je však slabě proměnná v řádu setin magnitud (NSV 1822) a Zeta Aurigae, která je bohužel také proměnná – jde o zákrytovou dvojhvězdu typu EA/GS s periodou 972,16 dní. Obě jsou na mapce AAVSO uvedené jako srovnávací hvězdy označené číslem 32, respektive 38.


Informační zdroje:

AAVSO: Variable Star Plotter [online]. [cit. 2009-07-28]. http://www.aavso.org/observing/charts/vsp/.

CBET 1885: Epsilon Aurigae [online]. [cit. 2009-07-28].
http://www.cfa.harvard.edu/iau/cbet/001800/CBET001885.txt.

CDS: VizieR [online]. [cit. 2009-07-28]. http://vizier.u-strasbg.fr/viz-bin/VizieR.

CHAPMAN, R.D. Epsilon Aurigae. Astrophys. Space Sci., 1985, vol. 110, p. 177-182.
[online]. [cit. 2009-07-28]. http://adsabs.harvard.edu/abs/1985Ap%26SS.110..177C.

Epsilon Aurigae: Epsilon Aurigae System Diagram [online]. [cit. 2009-07-28].
http://www.hposoft.com/Astro/PEP/PEP%20Images/eaursys.gif.

ISLES, J.E. The 1982-84 Eclipse of Epsilon Aurigae. J. Br. Astron. Soc., 1986, vol. 96, p. 148-151
[online]. [cit. 2009-07-28]. http://adsabs.harvard.edu/abs/1986JBAA...96..148I.

VACLÍK, František. Snad pozorovatelná proměnná hvězda. JihoČAS, 2009, no. 2, p. 11-12.
[online]. [cit. 2009-07-28]. http://jihocas.astro.cz/casopis/JihoCAS_2009_2.pdf.


Martin Lehký, 29. 07. 2009, 09:07
Další články v kategorii Stelarni :
  •   OSUDNÉ SETKÁNÍ KOMETY ISON SE SLUNCEM
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST NABÍDL OSLNIVÝ POHLED NA MLHOVINU "NÁHRDELNÍK"
  •   SUPERNOVA 2011dh V GALAXII M51 CVn
  •   POZOROVÁNÍ ZÁKRYTU EPSILON AURIGAE 2009-2011
  •   POHLED NA PROBOUZEJÍCÍ SE SLUNCE NABÍZÍ VELKÉ SKVRNY
  •   HORKÉ SKVRNY NA POVRCHU SLUNCE MOHOU POMOCI ODHALIT TAJEMSTVÍ TEPLOTY KORÓNY
  •   11. 8. 1999: VÝROČÍ “NAŠEHO” ZATMĚNÍ SLUNCE ANEB POČASÍ BYLO STEJNĚ NEJISTÉ I PO DESETI LETECH
  •   EPSILON AURIGAE : ZAČAL ZÁKRYT DESETILETÍ
  •   22. ČERVENCE 2009 NASTANE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE V TOMTO STOLETÍ
  •   SLEDUJTE PRSTENCOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE PO INTERNETU
  •   V ZÁŘÍ MŮŽEME SPATŘIT DVA TRANZITY EXOPLANETY S NEJDELŠÍ ZNÁMOU PERIODOU

  • Hlavní zprávy:
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS